zpět na databázi lokalit

Bělečko

— detail lokality
Vytvořil/a
Míla Moudrá
Souřadnice
50° 9′ 31″ N, 15° 56′ 39″ E (50.158611 N, 15.944167 E) ― zobrazit na Mapy.cz / Google Mapách
Nadm. výška
288 m. n. m.
Popis
Stanoviště Bělečko leží u malé vesnice stejného názvu, na mýtině v lesích asi 12 km jihovýchodně od Hradce Králové. Do 23 hodiny ruší nepatrně několik vzdálených lamp patřící obci, potom se zhasíná. Pak již není vidět žádný přímý zdroj světla, pouze rozptýlené světlo z blízkých měst a obcí. MHV v zenitu dosahuje často i 6 mag. Směrem k obzoru se však situace obvykle dramaticky horší díky blízkosti měst.\r\nVíce na http://foto.astronomy.cz/Belecko.htm
Přístupnost
Lokalita byla označena jako nevhodné či nepřístupné pozorovací stanoviště

Průměrná kvalita oblohy

Počet pozorování
11
SQM průměr
20.89 (ø 11 měření)
Bortle průměr
5.8 (ø 6 odhadů)

Fotky

Měření z této lokality

Vybráním části grafu kurzorem lze graf přiblížit

Poslední pozorování

Datum a čas (UTC) Jas Pozorovatel 
21. 04. 2023 — 23:4520.98Martin Procházka
detail
19. 11. 2022 — 19:5020.64Martin Procházka
detail
03. 12. 2021 — 02:5520.78Martin Procházka
detail
03. 09. 2021 — 21:3720.80Martin Procházka
detail
30. 10. 2019 — 21:0520.66Martin Procházka
detail
07. 04. 2010 — 23:4021.08Martin Myslivec
detail
25. 05. 2009 — 23:1021.11Martin Myslivec
detail
17. 05. 2009 — 01:5021.09Martin Myslivec
detail
24. 03. 2009 — 23:4521.03Martin Myslivec
detail
27. 11. 2008 — 22:4020.89Martin Myslivec
detail

Jas:ø hodnota v mag/arcsec²

Pozorování obsahuje: SQM-W měření SQM-L měření Bortle odhad průzračnost podrobný popis fotografie

Vložte komentář

Jan Kondziolka • 25.03.2009 — 10:05 • Pozorování z 24.03.2009

To je zajimave, jak jde videt to zlepseni o 0,15. Zajimalo by me konkretneji co a kolik tam toho sviti. Taky by nebylo marne zmerit jak se hodnota zlepsuje s rostouci vzdalesnosti. Treba si udelat merici body po treba 300 - 500 metrech...

MaG • 26.03.2009 — 20:06 • Pozorování z 24.03.2009

To Bělečko je zoufalý když i s Lkem tak málo. S SQM by to muselo být tak 20.60-70? např. na Táboře u Jič. naměřil Ladis přes 21.3 a přitom s W tam nebylo ani 21..

Vladimir Dvorak • 28.03.2009 — 09:57 • Pozorování z 24.03.2009

Ten rozdil v mereni mezi W-L je zavisly na gradientu oblohy smerem k obzoru. Mereni na Tabore z ledna 2009 bych rad uvedl na pravou miru. Ladisovo SQM-L ukzaovalo v zenitu hodnoty okolo 21.0, nase SQM-W pak 20.70-20.80.

MaG • 31.03.2009 — 23:32 • Pozorování z 24.03.2009

Bezva, díky za doplnění přesnými údaji. Jenže jak chceme dělat mapu, kde je zhruba jaká tma, když někde s mizernou oblohou máme údaj 21,03 a jinde s výbornou 21,15?

Michal Bareš • 01.04.2009 — 00:39 • Pozorování z 24.03.2009

MaG: To je tak kdyz se mereni nevenuje dostatecna pece. Podle 2-3 zenitovych hodnot, notabene v ruznych rocnich obdobich muzes delat pouze velmi hrube zavery.\r\n1) Je nutne merit vicekrat behem celeho roku. 2) Pokud mam SQM-L, musim merit na vice mistech oblohy, ne jen v zenitu. Treba Mlecna draha muze na L-ku udelat rozdil i 0,3MSA! (viz moje mereni z Bezverova - smerem do relativne slabe zimni Mlecne drahy 21,3, ale smerem do prazdne jarni oblohy uz 21,5). Neni pravda, ze Lko dava obecne tmavsi hodnoty nez Wcko, jenom je citlivejsi na to, kam je namirene. \r\nKoukam, ze tu porad chybi ta metodika, i kdyz jsme se s Vojtou domlouvali, ze ji sem alespon v provizorni verzi povesi.

Tharos • 01.04.2009 — 12:21 • Pozorování z 24.03.2009

Michal: Jo, vidíš... OK, vyvěsím tu stávající verzi.\r\n\r\nJinak souhlasím s tím, že počet měření je prostě kritickým faktorem. Vnímám to tak, že až po nějakých cca dvaceti měřeních provedených různě v roce a za různých podmínek lze o dané lokalitě vynést nějaký verdikt.